Běh za Paměť národa

Ač jsem se zařekl, že běhy půjdou mimo mne, při poslechu radia, kde zvali  laiky – běžce na propagaci archívu Paměti národa k trati ve Vratislavicích, rozhodl jsem se udělat výjimku a zkusit okruh 5 km. Sice jsem měl den po vakcíně proti covidu 19, ale špatně mi nebylo, tak proč neběžet. Akce se pořádala během víkendu tři dny. Obeslal jsem návrhy dalším možným adeptům, především Jarušce, která v místě bydlí a je sportovně založena, Vladimírovi, jenž na jaře vždycky rád začíná s během a Šárce, kvůli kondici a udržení postavy…
Těšili jsme se na sobotu na online běh, což znamená, že běžci začínají sami kdykoliv od vyznačeného startu na Zámeckém vrchu po značené trase po lesních pěšimách, loukách a zpět. Stažená aplikace sledovala pohyb a v cíli byl odeslán cílový screen konečného stavu času a vzdálenosti. Založil jsem i běžecký Team Parta Hic, abychom nasbírali více bodů. Květnové počasí akorát, žádný pařák, foukal mírný studený vítr, co si víc přát.
Jenže první odřeknutí bylo od Vladimíra, který si nebyl jist, je li správné běžet brzo po vakcíně. a navíc slavil jako každoročně svůj svátek s velkou početnou rodinou. Brzy ráno napsala Jaruška svou omluvenku, že ji skolilo nachlazení a nechce riskovat její zhoršení. Čekal jsem jestli Šárka akci nevzdá, raději posunul termín startu na 15 hodinu. Naštěstí tým nezanikl a my starovali ve dvou.

Závod začínal výběhem do vršku mezi stromy s označenými fáborky. Dlouhá trasa lukami k dálnici, se po té vychýlila na pravou stranu lesem z kopce.

Zde zastávka na WC a pak seběhnout k silnici k rybníkům,u kterých se zničeho nic vynořili věrní fanoušci party Hic, skandující ke zvýšení tempa. Udělali jsme jim radost ke zvěčnění fotek na památku

a mířili po žluté do prudkého zalesněného kopce. Ten se vůbec nedal vyběhnout, možná po čtyřech. Nejsme však zvířata, ne?

Na vrcholu mírná rovinka a terén dolů. Ocitli jsme se opět na křižovatce Vratislavických rybníků se směrem po žluté. Další fandové a někteří se kousek přidávali s námi, aby zažili slastný pocit běhu. Nebo se mi to zdálo?

Před námi kopec k sídlišti. Naše síly fyzické ani morální  nebyly schopny použít nohy k běhu. Po 150 metrovém výšlapu přes louku k silnici, jsme se doploužili do cíle na Zámeckém vrchu se společným časem 31 minut. Dle aplikace jsem zjistil uběhnutou vzdálenost 4 km.

Vyčerpaní, ale spokojení, že jsme podpořili správnou věc jsme pomalu kráčeli k našim věrným fanouškům, abychom pak skončili na terase s nápoji.

Resumé : Asi z 15 závodníků jsme skončili celkově 5.  a 6. Ve svých  kategoriích jsem já vyhrál a Šárka skončila na druhém místě. Po emailu doputoval diplom s možnou slevou na knihy dané nadace. Za rok  očekávám hojnější účast.