Besedické skály

5.5. asi tak v devět večer jsme se domluvili na zítřejším výletě. V 8:02 vlekem na Malou Skálu.

Někteří se nemohli smířit s ranním vstáváním, ale nakonec všichni dorazili, samozřejmě dříve, nežli já.

A tak jsme společně vyrazili na skalní zříceninu Zbirohy,kde už to sice všichni dobře známe,

ale tato krásná malebná místa nás nutí navštěvovat je znovu a znovu.

a protože jsme se nemuseli nikam hnát (čekalo nás pouhých cca 7km), rozhodli jsme se zastavit

a zaskotačit si přímo na zřícenině.

Každý si chvilku zastavení užil po svém.

  

Skákali jsme přes trojnožku, hráli jsme na strkanou a přišla i řada na hokej s klacíkama

a šiškou. Musím říct, že silný tým děvčat porazil hošany jako prd.

  

 

Prošli jsem  skalním bludištěm. Další odpočinek následoval u Kalicha. A tak se stalo, že

naplánovaný čas, abychom v klidu stihli vlak byl v trapu. My měli těžký časový skluz a

dokonce už jsme nestíhali ani ten další vlak. Někteří z toho  měli trauma,

a když už všechno vypadalo úplně ztracené, kde se vzal,

tu se vzal vlak, který se před námi  objevil s půlhodinovým zpožděním, my ho doběhli a  jelením

skokem přes koleje do něho hupli. No, já málem neee. Průvodčí trval na přepravních zásadách.

Pes totiž neměl košík!!!!!

Naštěstí mi  malá Rozárka půjčila popruh z kabelky a tak jsme Fidovi nenápadně obmotali čenich.

Totálně vyčerpaní jsme se rozjeli domů.

…z vyhlídek Besedických skal…

Tak příště!