Expedice na Ořešník a k vodopádu na Štolpich
Narychlo svolaná sobotní akce kvůli nepřesné předpovědi počasí se nakonec vydařila, i když i ten tradiční jizerský deštík se odpoledne také objevil, nicméně vyšplhat z Hejnic až na vrchol Ořešníku si zaslouží vysoké ocenění.
Musí se dodat, že se nás účastnilo šest ( jedno dítě desetileté, druhé skoro dospělé plus pes) jeden člen se po čtvrtině výstupu pro bolest omluvil a slíbil, že bude jistit místo v restauraci.
Po přírodní hustě zarostlé stezce
vedoucí mezi skalami až k vrcholu vysokém 800 m,
jsme se těšili na úchvatnou vyhlídku po frýdlantském výběžku.
Po schodech částečně vytesaných do skály se všem otevřel nádherný výhled do širého okolí.
- Dobytí vrcholu
Hejnice, Bílý potok, Raspenava ba i mlhavý Frýdlant se dařilo toho dne rozeznat i bez dalekohledu. Kopcovitá krajina se Smrkem v pozadí nám učarovala. Nezapomnělo se na vlajku, která se hrdě zavěsila.
Další směr mířil k vodopádu Velký Štolpich na potoce Černý Štolpich.
Čím více jsme se k němu blížili, tím více začalo krápat. My byli připraveni a oblékli si pláštěnky nebo nepromokavé bundy. Cestička podél vodopádu se zdála chvílemi krkolomná a neudržovaná,
ale aspoň vynikl vodní tok plácající svými mokrými křídly o odvěké kameny po dráze pohybu tohoto živlu.
Žlutá značka nás provázela zpáteční cestou po místy kamenité staré silnici k rozcestí Pod vodopády, kde nás převzala zelená a doprovodila do Ferdinandova. Na lavičce pod kaštanem
se dojedly poslední zásoby jídla a rychle pospíchali za naším členem do restaurace pod Ořešákem. Výlet pokračoval zpátečním vlakem domů.
Abychom jsme se trochu rozptýlili a povyprávěli si o zážitcích s ostatními, zahráli jsme si navečer oblíbenou společenskou hru Party Alias.
