Mumlavský vodopád na otočku
Po dlouhé době, kdy jsme nejen o víkendech hojně navštěvovali oblíbené zasněžené hory Jizerské na saních , na bobech a hlavně na běžkách, se nás na nádraží sešlo více ( 13 duší plus dva psi) a s chutí se vydali na výlet do Harrachova. S námi se výletu účastnila i nejmladší členka party s výhledem ze sedátka na zádech taťky.

Nezáživná dlouhá procházka celým Harrachovem, kde se člověk neustále vyhýbal autům vyústila až v očekávaný cíl Mumlavské vodopády.



Spousta fotek vodopádu v různých polohách všechny uspokojila
a vraceli jsme se zpět na oběd do restaurace pod sjezdovkou.




Po nacpání jídlem padlo rozhodnutí, že se půjde pěšky na vlak klidným pochodem. Jakmile jsme se ocitli zhruba kilometr od nádraží a čas na odjezd byl možný stihnout, změnilo se rozhodnutí a ti co nešlapali po uklouzané vozovce, vezli se místním busem k nádraží.

Bohužel druhá skupina musela přidat do kroku a na konci utíkat, aby včas nastoupili do vlaku. Žaludek z toho jistě neměl radost, ale ušetřili jsme tím hodinu času. Není přímo jasné jak dobře a správně se u každého jedna hodina využila, ovšem za pochmurného počasí se všichni rozloučili a spěchali domů.









