Na jarní procházce za Bledulínou
Za jarního počasí v neděli jsme se jeli podívat za bledulemi rostoucí u Višňové ve frýdlantském výběžku. Účast již nebyla tak hojná jako na Císařák, přesto jsme si užili chladného dne, chvílemi prohřátého od slunečních paprsků. Stalo se hned několik neočekávaných událostí. Téměř po kilometru chůze na Předlánce, když se ženy rozplývali nad rozkvetlými kytičkami u domku, se zničeho nic objevil čtyřnohý strážce otevřené zahrady a všiml si našeho psa. Tomu se jeho vyzývavý pohled nelíbil. Nastal souboj do něhož se zapletla celá parta. Odháněla vlčáka pomocí kopanců, hlasem, chycením. Nic nepomáhalo. Do minutky přiběhli majitelé a s omluvou si obranáře odvedli. Vyplašená kamarádka si držela psa zkrátka až k louce plné kvetoucích bledulí s vílou Bledulínou.
Nebyli jsme zde poprvé, ale na inspirativní procházku kolem lužní Višňové to bohatě stačilo. Když se fotografové a umělci nabažili snímáním louky ze všech stran, odskočili jsme si do nedaleké nádrže na první letošní osmělení.
Oddělené sektory pro muže a ženy dovolily odvahu i odvážnému chlapci, který se s námi poprvé osvěžil. Cestou k Pousteckému rybníku jsme objevili ruiny nějaké usedlosti s narciskami. Ano, opět neunikly focení,
Zkratkami jsme došli k rybníku a rozjímali na lavičce. Na rozcestí u altánku jsme posvačili a část se rozhodla stihnout spoj jedoucí za hodinku.
Stojí za zmínku překročení po dřevěné lávce, pod níž se drala jarní voda Bulovského potoka. Vlak z Minkovic stihli obě skupiny bez větších potíží. Ta druhá si navíc prošla okruh kolem řeky Smědá a zpět.
