Na kolech Máchovým krajem

S vyhlídkou občasných bouřek jsme 27.6. statečně vyjeli sobotním vlakem v 9:01 do České Lípy.

V sestavě pěti dospěláků.

Už už vypadalo, že vše proběhne v klidu, když  v tom se objevil zběsilý cyklista, který přišel poslední, avšak  jako první se narval do vlaku, pověsil své kolo do středu závěsných háků, čímž zamezil dalším asi 7 cyklistům pohodlně  opřít svá kola. Ovšem, když se otevřelo WC, manipulace s koly byla o poznání lepší. Celá scéna se samozřejmě neobešla bez několika slovních přestřelek, ale  díky moderní klimatizaci všichni včas vychladli.

Visící kolo jsme obklopili ze všech stran a škodolibě se těšili , jak ho dotyčný nebude moci v Křížanech vytáhnout, jelikož z nás vystupoval jako první!!!

Žádná sranda se nekonala. Celkem ladně kolo vytáhl a zmizel někde za stromy.

 

 

První zastávku cyklisti na elektrošrotech přejeli, zbytek jel obdivovat kamenný dům alchymisty Aberta v Sosnové částečně vytesaného do skály.

 

Elektrošrotky na nás zatím čekaly v Zahrádkách, v hostinci u Dlabače, který vám ve vedru nabídne nejúžasnější služby. Škopek se studenou vodou…a ručníkem!

 

 

 

 

 

Projeli jsme kolem Novozámeckého rybníku s pozorovatelnou do Provodína.

 

 

 

Na dětském hřišti jsme rozložili ubrus, nezbytný pro dvoudenní cyklojízdu, vařič, na přípravu kávy a

kelímky na přípitek “ na zdařilé cestování“.

 

Další cesta vedla k Novému rybníku.

Navštívili jsme tu zbytek Hníčat chytající ryby.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  Mácháč, Klůček, koupačka

 

 

Před Břehyní jsme se rozhodli zajet do lesa, vyhlédnout si místo na spaní.

Vše urychlila nám v zádech vznikající nebezpečná  oblačnost.

Neztráceli jsme čas a na první rovince jsme rozbili tábor. I když ta rovinka byla přímo na cestě někde v oblasti Báně. Kdo by taky v neděli ráno jezdil po lese.

Když začaly padat první kapky,  schováni již ve stanech, pustili jsme se do večeře.

Vyměnili jsme si řízečky a sekanou, vypili ovocná piva, zazpívali si „co ste hasiči“ a usnuli.

I bez rivotrilu.

Ráno jsme se budili do slunečného počasí. Paráda…..až na ten TRAKTOOR. Tři minuty hrůzy. Uf, míjel nás.  Při snídani následovala krátká porada, kudy kam. Byli jsme kousek od Strážova a tak jsme chtěli  Hníčatům ukázat krásné místo, jeskyni, zaniklou osadu.

 

U Flesla

 

 

 

 

Proběhli jsme krásně rozkvetlou loukou k jeskyni a na chvilku si odpočinuli ve stínu pod stromem.

 

Jaké bylo naše překvapení:

 

 

U stromku na ochranném pletivu visela NAŠE VLAJKA!!!! Loňská vlajka.

Chvilku jsme  rozjímali nad touto skutečností . Pak jsme k té loňské přidali letošní.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Naše další kroky vedly do Hradčan. Koupel se sama nabízela. Zrovna tam trénovaly tři aquabely.

Uvařili jsme kávu a přemýšleli  kam na oběd. Blížící se bouřka nám pomohla v rozhodování, osedlali jsme oře a prchali do Mimoně rovnou na nádraží. Asi tak 300m před ním nás začly bombardovat obrovské kapky, před kterými jsme se schovali pod stromy. A abychom tuto parádní jízdu jen tak nezapomněli, projeli jsme na závěr polem, skrz bodláky.

Vlak měl k našemu štěstí zpoždění.

Přijeli jsme, zakoupili lístky a nasedli rovnou do vlaku.

V Liberci jsme  zapadli rovnou do nádražky, samozřejmě na pozdní oběd,…..

 

Akce se vydařila, super relax.

Už se těším na příště!!!!