Na výletě za obrazcem v obilí II

Když jsem se dozvěděl o nevelkém obrazci v obilí, bylo to v pátek večer a meteorologové předpovídali na víkend tropické teploty nad 34 stupňů. Po zjištění blízké oblasti u Rychnova u Jablonce nad Nisou jsem  neváhal a naplánoval si výlet na kole, který měřil 50 kilometrů což jsem v tu  podvečerní chvíli nevěděl.

Ráno začlo již nepříjemně připalovat, osedlal jsem kolo, nakoupil potraviny a hlavně vodu, vyčistil mobil od fotek a rozjel se hledat obec Pulečný u Rychnova. Jelo se mi opravdu nečekaně těžce. Slunce o sobě dávalo řádně vědět k tomu se přidal silný proměnlivý vítr, s nímž jsem se přetahoval hlavně v rovinatém terénu. Trasa vedla z Vratislavic kolem výletní restaurace Mojžíšův pramen na upachtěný kopec Císařský kámen odkud jsem tryskem sjížděl do obce Rádlo. Zde se trasa napojila na cyklotrasu Odra – Nisa směrem na Rychnov. Prudké kopce nahoru dolů ve stínu lesa potom mezi loukami lemovány alejemi až  do města. Jedna láhev vody vypitá, druhá se načínala, zpocený skrz na skrz jsem projel městem dále, dychtíc najít obilné pole. V Pulečným mírné stoupání do Dalešic mne donutilo odpočinout si chůzí.  Během putování jsem žádné pole nespatřil, proto jsem v Dalešicích otočil směr na rozhlednu Kopaninu. Blížil jsem se ke vsi Klíčnov, když jsem před sebou v dáli na kopci uviděl nepatrný obrazec.

Nabral jsem druhý dech a přidal na kole rychlost. Na silnici v mírném svahu už parkovalo několik aut, z nichž vystupovali zvědaví lidé směrem na obilné pole .

Ukryl jsem kolo do příkopu a šel vyšlapanou stezkou v pšeničném poli. Obrazec velikosti fotbal. hřiště tvořený dvěma středovými kruhy a dalšími půlkruhy,

dle mého určitě nebyl vypracován žádnou lidskou silou, stébla ohnutá polehlá přesně pod sebe,

pravidelně vytvarované  kruhy  bez důlků uprostřed.

Nafotil jsem snímky, popovídal s lidmi, natočil jednu sekvenci, abych si doma prohlédl obrazec a hurá v horku zpět. Ještě jsem se posilnil a pak se rozjel  zpáteční cestou přes Rychnov, Rádlo, Dlouhé Mosty domů.   Stavil jsem se s úlovkem za kamarádkou, která udiveně shlédla fotky i video. Předal jsem ji jeden utržený klas z vnitřního kruhu, další se bude vyjímat v mé sbírce. Vyptávala se na pocity uvnitř kruhů. Necítil jsem nic, hlava se mi netočila, mobil fungoval, možná byla energie již vyčerpaná, protože obrazec byl asi týden starý než ho media dala do tisku. Kdo ví.

Unaven jsem dojel domů. Řekl jsem si, že dokumentace počká na následující den.  Při zálohování do PC jsem se těšil na video z pole, avšak videosekvenci jsem nenašel, v mobilu se objevila hláška nelze přehrát…