Návštěva křížků k opravě Streit, Pech a bahno s radonem

Sobotní zamračený studený listopadový den, kdy bylo nejlepší zůstat doma za pecí, se skupinka devíti lidí ( plus pes ) ctících krásu a památky Jizerských hor rozhodla navštívit památky nahlášené k opravě. Auty jsme se dopravili na kraj lesa za Novým Městem ke Spálené hospodě,

abychom po svých vypochodovali společně se žebříkem až na rozcestí, kde se nacházel Streitův obrázek visící na stromě. Minuli jsme kámen s letopočtem 1928 na desetileté výročí založení Československa.

Dokráčeli jsme bez větších potíží do sedla s altánem pro turisty a infotabulí o vrcholu Smrku. Nejdříve jsme se před sejmutím kříže se stříškou řádně posilnili

různými jídly mezi nimiž nechyběly vanilkové rohlíčky, mufiny, jablečný koláč s ostružinami a jiné dobroty.

Po té se opřel žebřík o buk a po pečlivé úvaze jak na vrut  s vícehranou hlavičkou, se začalo konat. Pilovým listem na železo se ve zkřehlých prstech pokoušeli dva muži přeříznout silný vrut. Další akce následovala odtržením celé desky zbylého horního vrutu od stromu. Po velké námaze se podařilo je oddělit, ale silná těžká deska s ocelovou lištou vzadu nás překvapila svou váhou.

Odhaduji kolem 15 kg. Streit se nahradil provizorním křížem s nápisem V opravě.

Ukryli jsme vzácnost před zraky turistů, s cílem vyzvednout si ji při zpáteční cestě. Stezka následovala do vrchu modrou turistickou značku k rozcestí s naučnou tabulí, kde se kdysi udála Pechova smrt.

Malý křížek se stříškou Adolfa Pecha jsme celkem snadno objevili kousek od cesty, za přispění první chumelenice, opřenou o zdatný buk bez listí.

Zde se též nahradila původní tabulka provizorním křížkem navíc s odkazem na Spolek Patron.

Při focení dokumentace jsme si všimli pokrývky našeho nosiče žebříku a nasmáli jsme do sytosti.

Zpáteční cesta s nálezem balvanu se jménem a letopočtem  Pecha, při ne údajném močení ctěné dámy ( dušovala se, že tudy vedla vyšlapaná pěšinka ), nám všem studili nohy, ruce atd. Na křižovatce již bez Streitova obrázku na stromě, se skupina stočila na sever na asfaltku nesouc už těžkou desku Streitovu. U Purkmistrova mostu v krmelci jsme na chvilku odložili zátěže, abychom spatřili Enderův kříž vzdálený necelých 200 metrů od místa.

Následovala cesta k autům u Spálené hospody. Jako bonus na konec se vozidly jelo prohlédnout tzv. Oslí buk se zarostlým křížem s Kristem v kmeni stromu.

Poslední třešinkou se stal trojlístek pramenů nazvaných po Archandělech – Samuel, Michael, Rafael – obsahujíc radioaktivní vodu pod Andělským vrchem u Nového Města.V jednom z nich u Samuela je bahenní tůňka, kde je možné se

do radonu celý potopit , tedy ten kdo má chuť se nahý položit do velmi studené vody a pak se omýt donesenou vodou.

Závěrečný déšť dal znamení na rozloučení přátel, kteří tento den bohulibě využili k dobrému pocitu v jejich srdcích.