
Nedělní procházka za bledulemi u Višňové
Nedělní studené ráno opět s nepříjemným větříkem nebylo pro některé lidi překážkou na návštěvu Frýdlantska za bledulemi. Větší počet členů (jedenáct včetně kočárku s nejmladším) naší party se zúčastnilo nedlouhé procházky lužní krajinou u Višňové.
Na vlakové zastávce, na níž nevystoupila má dcera, protože měla jiné zájmy, jsme ještě počkali na taťku kamarádky a pomalu, ale opravdu velmi pomalu jsme mířili k bledulím v lesním údolí. Studený vítr neustále obtěžoval, nicméně, aspoň nás rozptylovalo sluníčko. Jakmile jsme vstoupili na zalesněné území v Předláncích, kde v potocích teče železně rezavá voda a břehy jsou porostlé jarními bledulkami,

všichni vzali své mobilní přístroje a fotili o sto šest. Když jsme se do sytosti vyřádili,
popošli jsme k nedalekému neznačenému rybníčku či umělé nádrži k udržení vodních zdrojů. Samozřejmě, že někteří nevydrželi a šli se osvěžit. Travnatý břeh, na němž se zlehka ztrácel led studil do nohou.
Tentokrát jsem byl jako jediný vyzbrojen plavkami a hupsnul do vody pro pár osvěžujících temp. Bylo nás pět, co okusilo ledový živel a drželo si nadhled nad nemocemi. Loudavá cesta pokračovala k Polním domkům, dále stezkou po zelené k nádhernému Dubovému rybníku.
Tady bychom mohli někdy přespat, zvolala Amazonka, kroutíc se jak modelka před focením svého nejlepšího křehkého mobilu. Souhlasili jsme, ovšem určitě nejsme jediní co znají tento prostor oddychu. Času bylo nazbyt, proto procházka po slepé cestičce přišla vhod. Sedli jsme si mezi lužní porost, svačili a vyprávěli o minulosti. Uvědomil jsem si, že je s námi na procházce dcera kamarádky po velmi dlouhé době a také jsem si ve vlaku všiml, že kdysi velké přátelství mezi našimi dcerami někam vyprchalo. V mládí si spolu hrály a snily, nyní se téměř ani nepozdravily.

Čas se nachýlil k odchodu na nádraží v Černousech. Vlak zde již stál, ale nevpouštěl dovnitř. Co naplat, zahráli jsme si na zahřátí aspoň na babu a za třičtvrtě hoďky seděli ve vagonu. Každý si po svém obstaral jízdenky a já jen přemýšlel, zda li má dcerka stihne s námi tento odjezd domů. Krásná odpočinková procházka dlouhá 9 km nám trvala celý den.


