Podzimní Kočičí kameny

Nedělní chladné mlhavé ráno nás vítalo společně se členy party ( pět dětí, šest dospělých a pes )  na nádraží, z něhož se odjíždělo přímo do Hejnic.

Červená značka vedla z Hejnic přes lázně Libverda

 

až k cíli k chatě Hubertka. V lázních, kde jsme nepotkali ani živáčka, někteří ochutnali tradiční oplatky nebo místní minerální vodu. Děti hrály na schovku, aby se zahřály,

protože zimička obtěžovala jen stojící sochy. Cesta mezi domy se postupně zvedala kolem luk s pasoucími se krávami

za elektr. ohradníky.

Konečně jsme se vyšplhali k chatě Hubertce. Vedle ní se nacházel domeček s občerstvením a s krásně vytopenou místností.

Zde se část výpravy nasvačila čili naobědvala.

Nedaleko Hubertky

stála velká skála s vyhlídkou

nazvaná Kočičí kameny, z níž byl úchvatný pohled na podzimně zabarvené jizerské lesy a rozpadající se nízkou oblačnost.

Zpět už to šlo snadně. Z kopce dolů do Bílého Potoka na nádraží.

Krátká procházka, která nijak neunavila a připravila nás na blížící zimní sezonu.