
Šplhání na Zebín a hospoda bez jídla

Předpověď deštivého před jarního počasí vyhnalo naší partu, čítající 9 osob plus pes, na výlet k Jičínu s touhou navštívit rozhledy z místních kopečků. Vlak se vydal s námi na svou dráhu po železnici v 8.30 a po přestupu v Turnově, jsme vystoupili v Železnici plni očekávání. Ale : slunce se schovalo za oblačnost a sem tam ukázalo své světlé stránky a blátivé stezky byly opravdu blátivé.

Zastavili jsme se na odpočinek a zaskotačení u pensionu.

Po polní cestě se došlo k zřícenině starého vodního mlýna z r. 1432. Někteří si bahýnko nechali ujít a věnovali se seškrábávání


půdy z bot, ti druzí nelenili, prozkoumali toto obydlí. Další z cílů vrch Čeřovka se nezdál tolik náročný, jen mírný výstup zalesněným

kopcem, na jehož konci se nad čedičovým lomem tyčí zděná hranolová rozhledna. Uzamčená. Doplnili jsme síly jídlem a pokračovali


dlouhou Valdštejnovou lipovou alejí až na Letohrádek -Valdštejnská lodžie, jež je unikátní barokní památkou, vystavěnou v letech 1630 – 1634. Vybudovat ji nechal Albrecht z Valdštejna dle návrhu architekta Niccolo Sebregondiho. Společně s ní nechal založit i

velkou zahradu s oborou o rozloze 2 ha, která se nazývá Libosad. V malé kavárničce se parta občerstvila kávou, horkou čokoládou,


nanukem, pivem a kofolou. Jídlo se neobjednávalo v domnění, že se najíme v hospodě ve Valdicích. Chyba. Banda se pak rozdělila na dvě skupiny.

Ti co chtějí vidět cíl výpravy Zebín, jehož jsme postupně obcházeli a na ty co raději počkají v hospodě. Pět odvážných šplhalo, za elektrickým ohradníkem, od úpatí blátivou cestičkou na bývalou sopku. Na vrcholku u kapličky výhled kolem do kola stál



za námahu. Zdokumentovalo se vše a jinou nebahenní stezičkou na jižní straně kopce, se opatrně sestupovalo. Sešli jsme se v hospodě,

kde se jídlo nepodávalo, ba ani nikde jinde v městečku se nevařilo.

Protože do odjezdu domů zbývaly dvě hodiny, zajeli jsme si do


Jičína nakoupit do obchodu Lidl bagetky k jídlu. Při zpáteční cestě vlakem děti měly hodně elánu na hry, a ne jak my unavení poutníci…


