Tradiční sjezd od Maiwalda

Patnáct osob všech věkových kategorií čítalo na setkání u památky Gustava Maiwalda, kteří uctili jeho smrt při svážení dřeva ve 30. roce minulého století sjezdem na saních či bobech.

Liberecká část skupiny se opozdila z důvodu zpoždění vlaku, zřejmě po popadaných stromech z vichřice. Stále větrné pošmourné počasí v kraji, zde v údolí nebylo vůbec cítit. Naopak zelené louky dávali příslib brzkého jara. JIrka přijel naproti, abychom nejen uklidili psa Fida do jeho chaloupky.  Cestou k Sisi jsme potkali pár lidiček, jdoucí na výlet za zimní přírodou.

Sněhu díky výškovým metrům přibývalo, ovšem dělala nám vrásky vyšláplá stopa od turistů  Saně se budou bořit a řízení bude nezvladatelné. Po svačině u Sisi jsme absolvovali poklidný výstup k Maiwaldovi.

Na stromě pod přibitým křížem plála v lucerně svíčka a ozařovala pietní místo skonu svážeče. Parta 15 osob se památně vyfotila a hurá na saně.

Jenže dřevěné stroje s těžkým nákladem nedokázali sjet ani 10 metrů. Lehčí závodníci měli výhodu, tolik se nebořili a mohli si aspoň užít jakéhosi sjezdu.

Jakmile nasedli na saně dva, byl okamžitě konec. Naštěstí víme, že rozhodující jízda je od Sisi.

Zde se utvořil vláček ze saní, jež vleže na břichu ovládal jeden nadšenec.  Staří, mladí všichni zažili spoustu legrace na saních na bobech nebo na sněhu.

Tolik se jízda zalíbila, že  ji účastníci prodloužili až k zahradám Ferdinadova.

V chaloupce u Jiřího se uskutečnili debatní kroužky přítomných na ledasjaká témata.
Slunné zimní ráno přivítalo obyvatele obce v dobré náladě. Mne se Šárkou čekala rušná neděle. V plánu bylo setkání na

Královce, kam krom party přijede i Vláďa, trénující na běžkách na Velký závod po Jizerkách.
Videosjezd zde.