Vyskeř pouze pro ženy!

Sobotní rodinný výlet nedopadl úplně podle mých představ, proto jsem měla nutkání vydat se do Českého ráje ještě jednou a opravdu pohodově si to užít. A tak jsem zvolila vyloženě dámskou jízdu. Dnes se nebudeme otravovat s chlapama!!! Pánové prominou, ale někdy je potřeba oběma pohlavím oddechu. Šakalí ranní nabídku návštěvy Ferďákových jsem odložila na neurčito, posbírala babinec a trará na první kopec.

Malinko jsem se bála první reakce, když jsem ženy vylodila pod Vyskeří, ale kupodivu byly statečné a pod příslibem prvního a zároveň posledního kopce jsem jim málem nestačila.

S neznámým starším párem na cestách jsme se navzájem vyfotili, prohodili pár příjemných vět a šupem na oběd. V obci však restaurace zrušena, na Hrubé Skále pro nás byly nežádoucí podmínky a tak jsme se na Vidláku zařadily do fronty a počkaly si na volný stůl. Stálo to za to. Jídlo bylo vynikající, zapily jsme to pivem a venku u stolečku si daly kávu.

Pod troseckým údolím jsme se vydaly směrem k rybníku Hrudka a Rokytnickému rybníku. Míjely jsme koberce sasanek, první rozkvetlé blatouchy a pomalinku odkvétající bledulky.

Na louce u Vidlákovského rašeliniště se nám natolik zalíbilo, že jsme rozložily „lehároš“ tábor. Sluníčko nás hřálo a o vtipné situace nebyla nouze. Není divu, že naše toulání bylo u konce.

Jen ještě ke studánce, vždyť je to kousek. Kulhající Rychnovanda se se mnou rozeběhla bez problémů, zbylé se šouraly za námi, ruce opřené o bedra, vyprávějíc si o bolavých kloubech a zádech.

Sakra, netušila jsem , že studánka stojí pár metrů od nás. A bylo po túře.

Přesto jsme se krásně vyvenčené, spokojené vracely k autu. Sobota napravena, můžeme jet domů!