Z jeskyní až na rozhlednu u Sloupu
Tentokráte počasí moc nepřálo, zima a studený vítr vůbec nepřipomínalo jaro. Jen odvážní se rozhodli podívat do jeskyní u Cvikova, na zříceninu Svojkov a cestou přes Modlivý důl se skalní kaplí až na rozhlednu Na Stráži u Sloupu.
Ráno na nádraží se sešly tři osoby.

Zbytek se vezl autem do Pekelných dolů nedaleko Velenic. Hastrmanovou stezkou u Brniště,

odkud nás odvezlo k ostatním vozidlo, jsme na cestě potkali slepýše ztuhlého jako proutek. Opodál se plazili hlemýždi s velkou ulitou. Všichni oslavovali aprílové jaro.

Pekelné doly- rozlehlé jeskyně ( nyní patřící Motoklubu ) vyhloubené údajně mnichy, jsme si prohlédli celé zdarma. Bez svítilen se jevily opravdu strašidelně.

Nás však lákal průlez jeskyní, která se nacházela asi 100 metrů dále na zarostlém svahu. Celá parta se nořila tmou svítíc si vlastními baterkami. Děti – průzkumníci vpředu, ostatní za nimi. Chodba vyhloubená v pískovci vyústila do prostorného sálu s východem ven. Asi 150 metrů od vstupu se nacházela tzv. keška, kterou hledali ( a našli ) někteří naši členové party.
Abychom se zahřáli, natahalo se okolní možné suché dříví na menší táboráček a rozdělal se oheň pod skalním převisem. Pravé špekáčky a párky chutnaly výtečně.

Pro zahřátí dobrý nápad. Další zastávka nás čekala u jeskyní Pusté kostely.

Podobně rozlehlé, ale opuštěné prostory klenbového typu nabádaly děti zahrát si na schovku. Schovávali jsme se všichni. Jen pikolník měl problémy s tmou. Zde ani baterka nepomohla. Hra stínů a nízké stropy nedávaly moc šancí dovtípit se kdo je kde.
Další štací se stala zřícenina Svojkov. Na kopečku malá zřícenina ze 14. století s hradbami a věží nás velmi zaujala.

Děti prolézaly celý hrad, kde se dalo. Vyvěsila se vlajka, naše již třetí.

Po řádném prozkoumání se pokračovalo Modlivým dolem, okolo skalní kaple, kterou právě čistili a připravovali na nedělní mši.
Po červené značce přes skalnaté vrchy

jsme se zastavili na nové pěkné rozhledně Na Stráži nad obcí Sloup v Čechách. Fučel silný vítr, rozhled kvůli oblačnosti nebyl nijak daleký, odhadem 2 km.
Lesní divadlo pod rozhlednou nad obcí Sloup v Čechách.

Ke konci výletu, když se část party vracela pro auto, se hledalo nějaké restaurační zařízení, v němž bychom si odpočinuli i nasytili se. Zprvu jednoduchá věc se stávala složitou.

První hospoda, pouze ubytovna, ve druhé svatba až po půl km jsme narazili na hospodu – pajzl, o níž podrobnosti nebudu vyprávět. Tři osoby se opět vracely vlakem na vlastní přání. Nutno dodat, že ve vlaku se zase řádilo, v rámci mezí. Kde ty děti pořád berou síly…….


