Zeď Roimundu, sloni u Jitravy a kulináři z Podkovy
Tentokráte nás v sobotu uvítalo studené ráno, přes den spadlo i pár vloček, na autobusovém nádraží, odkud jsme se svezli kousek za Liberec k Bílému Kostelu.
Namířeno jsme měli na zříceninu Roimund.
Šlapalo nás osm a náš neohrožený pes. Po výstupu mezi valy bývalého hradu se konala svačinka u jediné zdi – hradby středověké stavby.
Ještě neolistěné stromy nám daly příležitost k výhledu
na polskou elektrárnu Bogatyniu a na České Středohoří. Za dalšího remcání skupina postupovala dále po žluté. Protože rádi hledáme jeskyně, rozhodlo se, že se podíváme na zdejší Západní jeskyni. Po několika minutách se podařilo, ovšem vstup byl kovovými dveřmi uzavřen a okénko nad ním zamřížované.
V údolí jsme objevili zamčené chatky společnosti Českých lesů a speleologů – jeskyňářů.
Někteří s nostalgii zavzpomínali na suchý záchod – kadibudky, kterou zde našli, jiní ji i vyzkoušeli. A pokračovalo se dál. Krásnou krajinou plnou vršků z vyhaslých sopek,
jsme se blížili k obci Jitrava, v níž jsme si v místní hospodě chtěli odpočinout.
Dva odvážlivci se psem se oddělili a šli se ještě podívat na bílé Sloní kameny.
Opravdu zvláštní místo s bílými pískovcovými balvany – skalami. Vzniklo ze dna pravěkého moře před xxxx lety. Video : Výstup na slony
Nedaleko odsud se zastavil ledovec v době ledové.
Pokochali jsme se nafotili a rychle za zbytkem party.
Ta si užívala rozčarování v hostinci u Podkovy. Protože jsem nebyl u toho, nemohu referovat, ale slabá nabídka malinkatých jídel za přemrštěné ceny s arogantním hospodským, to vše způsobilo rozmrzelost zákazníků jež si najednou připadaly jako sociální případy. Ještě hodně dlouho se nesly řeči o nevkusném snobském zařízení.
Chuť jsme si spravili u benzinky, kde asi věděli, jak se věci mají a nechali tu zřídit menší bistro s hotovkami. Najedli jsme se a spokojeně odjížděli autobusem domů.
