Ronov s vůní konvalinek

Sobotní výlet byl pokračováním předešlých návštěv kraje pověstného hastrmana. Předpověď počasí zněla nepříznivě, stejně tak počet členů party Hic, kterých se účastní čím dál méně. Aspoň pes je trvale šťasten, že může cestovat a rozšiřovat své teritorium daleko od svého domova. Vystupovali jsme po jedenácté na zastávce Blíževedly za mírného poprchávání, které probíhalo ve vlnách zhruba dvě hodiny. Nejdříve se hledala hospoda na spořádání oběda, ovšem otevřeno bylo až odpoledne od 13 hodin.

Okrajem lesa vedle pastvin s krávami s mladými telátky vedla značená trasa  do obce Stranná s rozsáhlou usedlostí.

Tzv. Protesanou cestou jsme pokračovali na stezce, když jsme si poprvé všimli ve svahu mohutných skal s otvorem. Vyškrábali jsme se nahoru prolezli a zpět. Po sto metrech opět skaliska nyní s převisem, pod nímž tvořilo plot hrazení z kůlů. Prudký výšlap s dychtivým napětím uběhl

bleskově. Za zábradlím se objevila písečná plošina s malým totemem, s ohništěm,  malou pecí, hromadou dřeva, nářadím- pila, nože, klíny Jagermaisterem  a prostorem k přespání.

Doupě neslo název Liščárna dle přiloženého sešitu založeného od roku 2017. Poslední záznam z minulého dne zachytil popis nadšení trampů, sledující někde v Blíževedlech vítězný hokejový zápas nad Švédskem 5:2. Prostředí obklopené skalními věžemi Plazivá  nebo Litoměřická věž (zde se nacházela kovová tabule zřejmě od horolezců) si musíme zapamatovat jako tip na možné přenocování.

Cesta po zelené zvolna stoupala na vrchní planinu s prudkými zarostlými úbočími do údolí podobnými v Kokořínské oblasti. Podél cesty na zemi se zelenými dlouhými listy na nás vykukovali drobné bílé kuličky- konvalinky. Divil jsem se, že necítím

charakteristickou vůni, ale po ujití dalších sta metrů nás omámila neodolatelná líbezná vůně rozkvetlých květů konvalinek. Jedovaté trsy kolem do kola  se svůdně pochechtávaly fotícím turistům.

Po zalesněném hřebeni jsme doputovali do vsi Hvězda k památné alejí s kaplí sv. Jakuba, jíž jsme navštívili před několika lety při památné cestě na kolech. Při sestupu do údolí se na bočních svazích nacházely skalní byty – místnosti vytesané do pískovce.

Prozkoumali jsme je. Ničím významným se od ostatních skalních bytů na Kokořínsku nelišily. Opět jsme se škrábali do kopce za zříceninou nepojmenovaného hradu z poloviny 13. století.

Pokud byl tento konec hřebene dříve nezalesněn, musel odsud být překrásný výhled na vrch Ronov s okolím. Nyní tu zbyly stopy otvorů po trámech hradního obydlí a ve skále vytesaný kříž s kalichem. Po dlouhé době jsme vyvěsili naši klubovou vlajku party Hic, pověšenou na větev stromu na pomyslném hradním nádvoří.

Deštík již přestal provokovat společně s chladným počasím, když se náhle na chvilku vyjasnilo. Pěšky dvojice se psem pokračovala po silnici na zříceninu na čedičovém vrchu Ronov naproti kopci Vlhošť zahaleného do mlžného oparu. Docela náročný výstup na hrad nenechal nikoho na pochybách, že výhled bude dokonalý. Co říká net:

Prohlédnete si pozůstatky staršího vnitřního hradu, vnější opevnění s baštami a trosky věží a budovy na jižním okraji. Výstup k zřícenině je vskutku náročný. Po dosažení cíle ale budete odměněni božským klidem a kouzelným výhledem.
Svačina chutnala, s výhledem to bylo horší. Oblačnost zahalovala svým závojem daleké tvary Českého středohoří, proto jsme spatřili jen obrysy Řípu, Sedlo, Bezděz, Ralsko, blíže postavené Kostelíky, na něž se příště chystáme, zalesněný vršek s hradem Helfenburk a okolní vesnice.

Času do odjezdu vlaku měli jsme nazbyt a tak jsme toho využili k prohlídce Stvolínek až k hastrmanovu místu Koňský rybník s pískovcovým útvarem Smrtka,

která získala jméno podle lidového zvyku shazování figuríny Smrti do rybníka na počátku jara. Vyšplhali jsme se na skálu, z níž byl opravdu nádherný výlet na rybník i Ronov. Tip pro přespání pro budoucí trek.

Zrychlili jsme krok, neboť do zastávky ve Stvolínkách to čítalo přes dva km. Na lavičce u zastávky jsem objevil na nohou a ruce čtyři drobné přisáté turisty. Letos podruhé se lahvička s bylinkami použila na vytažení čerstvých příživníků. Jenom nechápu, proč si vybrali zase mne…Video zde.