Náročný výstup na Štěpánku a zahalený Maják
Opět v neděli v počtu osmi účastníků a pes, se rozhodlo o výpravě na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš. Příjezd vlakem do zasněženého Harrachova,
odkud jsme původně chtěli dojít na Mumlavské vodopády, jenže cesta tam a zpátky by byla neefektivní, jsme začali letošní nová putování po vlastech českých. Směr určen po zelené na rozhlednu Štěpánku na zalesněném vrchu zvaném Hvězda. Když jsme se dostali do nejnižšího bodu výletu na silnici vedoucí na Harrachov,
rozdělila se skupinka kvůli špatné schůdnosti terénu na dvě. Jedna šla objevovat obec Harrachov, druhá pokračovala výše udaným směrem. Vcelku táhlý tříkilometrový výšlap dával všem zabrat.
Pěšinka nevyšlapaná nebo jen jednou stopou, mířila nekonečně do bílého vršku porostlého krásně zasněženými smrky v pomalu houstnoucí mléčné mlze.
Rozhledna se nám zvolna odhalovala a já si vzpomněl na loňský výstup na Jedlovou, kde mne za ten “ překrásný “ výhled málem ukamenovali.
No nedá se nic dělat v okolí se nacházela ještě jedna menší rozhledna zvana Maják Járy Cimrmana. Sešli jsme za mlhy do Příchovic a před vyhlídkou navštívili penzion U Čápa.
Dobré jídlo s odpočinkem posilnilo .
Na Maják se odhodlali pouze dva odvážlivci, ostatní údajně až v létě za lepších viditelných podmínek, nu uvidíme. Nakonec zbývalo sestoupit do města Tanvald, v němž jsme se potkali na nádraži s první skupinkou a navzájem si vyměnili zážitky.
