Výstup na Klíč
Únorová sobota za mlhavého počasí patřila tentokrát pětici cestovatelům, kterým nevadilo postupné tání ani zájezd autem do Nového Boru za jedním z kopečků (759 m n m) Lužických hor.

Pravda byl mezi námi jednooký král, jenž si musel na nový způsob vidění teprve zvyknout, ale celková atmosféra s dvěmi dětmi a psem byla uspokojující…
Při spatření mohutné hory se nejdříve zhrozili, zda li tento cíl zvládnou,

když však zjistili, že zpáteční cesta bude v některých úsecích skluzavkou, velmi se těšili. Konec konců kluzký výstup po namrzlém sněhu úzkou stezkou dával všem zabrat.

Jednooký musel býti podpírán, neboť ztráta orientace zdála se značnou. Postupně jsme míjeli studánku s léčivou vodou , informační ceduli o výskytu kamzíků několik výletníků, pána co ztratil černého labradora, paní kořenářku zkrátka o zábavu nebylo nouze.

Stezka dlouhá 0,5 km stoupající vzhůru na vrchol,

nám vytrénovaným v pohodě vyhovovala.

Na vršku trochu fičelo, ale rozhled v mlze stál za to.

Spatřili jsme město Nový Bor, Lužické vrcholy, Svor, Cvikov atd.

Dolů to šlo lehce, skluzem po nohách nebo po zadnici. Výlet krátký 11 km nám trval pod pět hodin.
Prý se proslýchá, že se na kopec ještě jednou vrátíme, tak hodně se na Klíči líbilo. No
nevím, jen jestli to netvrdil náš jednooký …




