Jak jsme se báli na frýdlantském zámku

To takhle jednou jsem se mimochodem doslechl, že se koná s hejnickými akce návštěvy zámku ve Frýdlantu. Noční návštěvy. Na den Halloweenu. Později jsem se z netu dozvěděl o strašidelné noci při netradiční prohlídce pro dospělé od 20 – do 22 hodin. Má přítomnost byla očekávána.
Počasí na obloze celý den jasné, s přídechem letních teplot, které zejména v dopoledních a večerních hodinách potvrzovalo příchod babího léta. Každoročně se na zahradě u Černého potoka vystavují vydlabané strašidelné dýně většinou od dětí. Po chutné večeři propečeného masa na roštu,

jenž nejlépe umí pouze kuchař Jirka, jsme se dali do výroby.

Nyní děti odrostly, krom Klárky a Diny, a my dospělí je ve výtvorech nahradili.Výsledky byly více než uspokojivé.

Noční zátiší dýní se zapálenými svíčkami jako by připomínalo tajemný hřbitov na dušičky.

Při večerním dlabání se navrhovalo přespání venku na trampolíně, výlety v příštím roce v Horní Lužici, lezení ferráty – cesty v nepřístupném terénu, noční koupání v potoce, jo hodně se toho napovídalo… Přijela rodinka od Tomáše B. a nadešel okamžik odjezdu na zámek.
Po zakoupení vstupenek se všech dvanáct osob přesunulo na nádvoří osvětleného zámku.

Ujal se nás místní komoří a oznámil nám v chodbě historického objektu  jak postupovat při průchodu potemnělými komnatami.

Chodit po jednom přes místnosti osvětlené svíčkami. Samozřejmě, že se ženské sešly pospolu a hlučnými úleky ohromovaly místní strašidla, duchy, zombie. Malá Klárka jdoucí s taťkou Tomášem se doopravdy bála, byť se ho statečně držela. Na konci strašení jsme za odměnu dostali sladký koláček za odvahu.

Využili jsme návštěvy a porozhlédli se po přestavěném gotickým hradu. Nejprve prázdná sklepení – kuchyň

a pak temné světnice s obrazy. Nikdo si nedovolil posvítit čímkoliv, ač nám to nezakázali. Připadali jsme si jako slepí lupiči okukující neosvětlené obrazy či nábytek.

Nejvíce se nám zalíbilo na delším balkóně s výhledem na nádvoří zámku a jeho okolí.

Po 22 hodině jsme se rozloučili, každý jel do svého domova. My přespolní jsme využili příbytku ve Ferdinandově. Venkovní přespání na trampolíně či osvěžení ve studené říčce nakonec neuspělo, neboť teplota nebyla pro většinu přijatelná.
Osvěžení se přeci jen konalo, ale ráno po snídani. Sluneční paprsky příjemně hřály a dokreslovaly podzimní pohodu. Nám se nechtělo odjet domů, pouze zůstat nasávat dobrou náladu venkova.