Objevná cesta za orchidejemi Českým středohořím

Konečně došlo na splnění mého nápadu porozhlédnout se v květnu důkladněji po Českém středohoří. Já navrhoval rozhlednu, Šárka zavítání do rezervace chráněných orchidejí – vstavačů.

Putoval s námi pes Fido i Anežka, která to měla za odměnu, že zdárně provedla zkoušky na VŠ. Teplé počasí nám poskytlo dobrou náladu i při výstupu z vlaku v Úštěku.

Protože se žaludek ozýval k obědu vedly naše kroky k oblíbené restauraci na náměstí. Opět nás nezklamala. Velké porce jsme nedokázali sníst, stejně jako v předchozí návštěvě před lety, kdy nám talíře vyluxovala Maruška.

První cíl Přírodní rezervace Na Černčí vzdálená cca 7 km nám po silnici za vedra dala zabrat. I pes se raději brodil v potoce než po vyprahlé cestě. Odpočinek ve stínu borovice nedaleko rezervace nalila nových sil. Menší zarostlý borovicový háj se rozkládal po blíž obce Julčín. Net o něm píše:

Přírodní rezervace je tvořena borovým lesem na písčitém podloží, kde se daří široké paletě vstavačovitých rostlin. Naleznete zde kriticky ohrožený tořič hmyzonosný, silně ohrožený vstavač nachový a vstavač vojenský. Dále zde rostou okrotice bílá, vemeník dvoulistý, vemeník zelenavý a několik druhů kruštíků.

Opravdu jsme nalezli různá drobná kvítka chráněných rostlin po celé ploše lesíku. Anežka se rozhodla týž den odjet domů a mne nezbývalo než ji doprovodit indiánským během do 4 km vzdálené vlakové zastávce obce Hoštka.

Šárka si dřepla u silnice pod strom vedle mého zavazadla s domněním, že se do hodinky vrátím, což se nesplnilo byť se cesta přes pole pravidelně mírně svažovala.Vlak jsme stihli téměř na minutu a spokojené děvče nasedlo do vagónu s optimismem návratu domů. Načež já koupil jeden nápoj na přežití společně s dvěma nanuky spěchal zpět. Chladnou potravinu jsem během chůze spotřeboval, ale při předávání druhého Šárce mi nějak uniklo, že nanuky nerada. I tak se roztekl.

Doputovali jsme za Malešov nad Vrutice, kde se na jakémsi pohorku, jímž se mezi poli vinula prašná cesta, rozbili tábor a se západem slunce ulehli po 28 km do spacáků.

Nedělní slunné ráno navodilo dobrou náladu pro naše kroky směřující na sever přes obec Hrušovany,

zanedbanou zříceninu kostela sv. Václava nad obcí.

Trasu po suchém poli, dále smíšeným lesem k zamýšlené rozhledně Hořidla.

Kovová konstrukce s točitými schody nebyla pro nás překážkou. Na zamyšlení bylo, zajít sem s partou při výletě do Českého středohoří.

Výhledy za jasného počasí  kolem do kola úchvatné a nám nezbývalo než dokráčet k zastávce Horní Řepčice na nejbližší spoj do Liberce. Po 8 km jsme spokojeni seděli ve stínu stromů s nadějí včasného příjezdu místní lokálky.