Českorájská BRADA

Jak už to u nás bývá zvykem, v pátek v pozdních odpoledních hodinách  jsme se narychlo domluvili na sobotním výletu.

A protože všichni dostali předem přesné instrukce o zakoupení lístků (Železnice tam i zpět), mohla jsem klidně doběhnout

na nádraží na poslední chvíli….tady na mě již nikdo nečekal. Svou nervově vyčerpanou skupinku jsem nalezla

již ve vlaku! V Rychnově  přistoupil zbytek s novou členkou!

 

Vystoupili jsme v Jinolicích.  Jaké nás tu čekalo překvapení? Zatím co v Liberci bylo polojasno

a hlavně viditelno, tady nás uvítala zatažená obloha, mlha a namrzlá tráva se leskla jak drahokamy,

jež jsme se jali hned fotografovat.

Z nějakého prapodivného důvodu si všichni myslí, že v Českém ráji musí být tepleji a jasněji než je v Liberci!

Prošli jsme okolo Vraždy a u Němečku,kde nás snad utišovali nějací protivní rybáři, jsme se vydali vzhůru do kopce na Brada.

Ti rychlejší čekali na vršku prvního kopečku s lahvinkou chutného moku od rychnováků.

(na ty z holema už moc nezbylo)

                

Po nějaké chvíli jsme došli k Rumcajsově jeskyni. Na ceduli „Tady je Rumcajsovo“ visely škrpály, v  postýlce ležel Cipísek, na stolečku byly hrníčky a talířky..

I starobylé nářadí se našlo. Holky by chtěly přeříznout kde co.  Pokračovali jsme dále, těšíc se na krásné výhledy.

Přečetli jsme si, kde leží Trosky, kterým směrem se tyčí Zebín a přes Dílce jsme se zkrze bahno přebrodili k ŽST v Železnici.

Vlak ve 13:39 nám ujel o pouhé 3 minuty a tak se první skupina dobrovolníků  vydala do 1,5km vzdálené vesnice na průzkum, zdali je tam hospůdka nás hodna.

To by bylo, abychom ji nenašli!

A tak došli i ti s bolavýma, oteklýma a různě zdeformovanýma nohama a botama, čímž nám samozřejmě musel ujet další vlak.

Tak ze 7km bylo naťapáno celkem 10. ….no nic moc.

S nacpanýma pupíkama jsme však přeci jen odjeli v 17:39 domů.

 

              

 

Přes různé defekty jsme si libovali, jak je nám spolu dobře. ……a to je dobře. ….. tak příště!!!!!!!