
Besedické skály

5.5. asi tak v devět večer jsme se domluvili na zítřejším výletě. V 8:02 vlekem na Malou Skálu.
Někteří se nemohli smířit s ranním vstáváním, ale nakonec všichni dorazili, samozřejmě dříve, nežli já.

A tak jsme společně vyrazili na skalní zříceninu Zbirohy,kde už to sice všichni dobře známe,
ale tato krásná malebná místa nás nutí navštěvovat je znovu a znovu.

a protože jsme se nemuseli nikam hnát (čekalo nás pouhých cca 7km), rozhodli jsme se zastavit
a zaskotačit si přímo na zřícenině.

Každý si chvilku zastavení užil po svém.

Skákali jsme přes trojnožku, hráli jsme na strkanou a přišla i řada na hokej s klacíkama
a šiškou. Musím říct, že silný tým děvčat porazil hošany jako prd.





Prošli jsem skalním bludištěm. Další odpočinek následoval u Kalicha. A tak se stalo, že
naplánovaný čas, abychom v klidu stihli vlak byl v trapu. My měli těžký časový skluz a
dokonce už jsme nestíhali ani ten další vlak. Někteří z toho měli trauma,
a když už všechno vypadalo úplně ztracené, kde se vzal,
tu se vzal vlak, který se před námi objevil s půlhodinovým zpožděním, my ho doběhli a jelením
skokem přes koleje do něho hupli. No, já málem neee. Průvodčí trval na přepravních zásadách.
Pes totiž neměl košík!!!!!
Naštěstí mi malá Rozárka půjčila popruh z kabelky a tak jsme Fidovi nenápadně obmotali čenich.
Totálně vyčerpaní jsme se rozjeli domů.


…z vyhlídek Besedických skal…

Tak příště!
