Koupání mezi anděly aneb léčivý Samuel

Jednoho pěkného podzimního říjnového odpoledne se na popud Šárky část party rozhodla smočit svá těla v malé radioaktivní tůni nazvané po andělovi Samuelovi nedaleko Nového Města pod Smrkem. Abychom využili plné auto, počkali jsme na odpoledne, kdy k nám přisedli rovnou ze zaměstnání Jaruška s dcerkou. Pes samozřejmě nechyběl. K cíli nás řidič Vláďa zavezl kolem 15 hodiny. My znalí místa, jsme překvapeně zírali na zarostlou malou loužičku schovanou v náletu břízek s téměř neprostupnou cestičkou.

Tento léčivý pramen Samuel nazvaný po jednom z Andělů zde není jediný. Nachází se zde ještě dva pitné prameny. Michael a Rafael.

Něco z netu o Samuelovi :
Jeden z radioaktivních „rybníčků“ na Andělských pramenech byl v červnu roku 2011 vyčištěn a upraven jako bahenní (peloidní) radioaktivní koupel Samuel. Voda o aktivitě okolo 2000 Bq/l vyvěrá slabým proudem přímo do dna přírodní nádržky plné jemného tmavě hnědého bahna rašelinného typu. Bahno v nádržce přirozeně stratifikuje; pod vodní hladinou jsou na povrchu bahna vidět „krátery“, kudy voda z bahna vystupuje. Bahenní radioaktivní koupel bereme takto: Nezapomene s sebou hrábě a vědro. Povrchová voda má teplotu 10.5° (červen 2011); hloubka bahna je okolo 70 cm, jímka má pevné jílovité dno. Těsně před vstupem do lázně hráběmi bahno ode dna zvíříme a v nádržce promísíme. Osmělíme se vstoupit a ponořit. V nádržce se nepohybujeme. Bahno kolem těla utvoří tenkou prohřátou vrstvičku, která pocity chladu pomůže otupit. (I tak je koupel spíše pro otrlé.) Setrváme co vydržíme, z hlediska radioaktivity však nejvíce do 30 minut. Po vystoupení z lázně se snažíme mírně pohybovat, rozehřát a vychutnáváme pocit prohřátí povrchové vrstvy kůže přičiněním chladového stresu (stejné jako při procedurách lázeňského genia Vincenze Priessnitze). Po skončení této fyziologické reakce přejdeme s vědrem k prameni Rafael kde se omyjeme a osušíme. Doporučujeme posléze překonat pocit nepatřičnosti a dále se již ve stejný den (doma) nemýt. Bahenní radioaktivní koupel Samuel je bezesporu fyziologicky nejúčinnější ze všech vývěrů Andělských pramenů, na rozdíl od blízkých pramenů Rafael a Michael kombinuje účinky radioaktivní koupele s léčivým vlivem rašelinného bahna i účinky chladu. Hodí se např. na neinfekční kožní nemoci, imunitní a alergické problémy, nemoci pohybového aparátu i oběhového systému. Náhradně můžeme bahno použít i na potírání, účinku celotělové koupele tím ale ani zdaleka nedosáhneme. Jednorázová koupel je velice příjemná, jistě budete překvapeni i jejími účinky. Při delší souvislé terapii by doba pravidelných návštěv koupele Samuel neměla přesáhnout tři týdny, pak je vhodná několikaměsíční přestávka. Před touto účinnou terapií se doporučujeme poradit s lékařem. Koupel není vhodná pro děti. Nedaleko leží pramen Rafael a pramen Michael..

Každý si s sebou vzal lahev čisté, pokud možno teplé, vody na omytí těla, ba i teplou v termosce na zahřátí po výstupu ze studené lázně. Slunce v tomto období nejevilo významnějších vyšších teplot, odhadem kolem 12 stupňů.

Natálka, dítě ještě nepřipravené na naše vodní záliby, aspoň dokumentovala úspěchy čtyř,

byť i ona si částečně vyzkoušela svým nepatrným pokusem pomocí bot, teplotu vody v odtékající strouze. V plavkách genderově vyvážená skupinka vstoupila do černé bahenné tůně.

Cyklisté jezdící opodál po místním singltreku se museli divit, co slyší v dáli za vřískot. Zůstat ve vodě ne 30 minut, nýbrž deset se i přesto stalo neuskutečnitelné. Snaha vydržet  nejméně minutu se znepříjemňovala dětskou písní Vařila myšička kašičku, při níž jsme se do bahýnka potopili po ramena. Po té ve spěchu ven. Na můj návrh, že když už jsme u léčivé louže, můžeme to zkusit ještě jednou, ne? Opět proběhlo žbluňknutí u písně kafíčka, po němž jsme se doslova škrábali rychle ven.

Pes nevěřícně kroutil hlavou nad počínáním dvounožců. Při oplachování teplou čistou vodou se zjistila nemilá věc. Jeden litr nestačí na zabahněné celé tělo.

Situaci zachránil pohotový Vláďa, který vezl v autě 5 litrový kanystr. Konečně, dokonale se umýt nešlo, nicméně jsme se nevraceli domů za špindíry. Sem tam drhlo výjimečné bahno na těle, ovšem bylo léčivé a to se počítá. Pocit nepatřičnosti z nemytí někteří nevydrželi a doma uskutečnili další tentokrát chlorovou lázeň.
Vraťme se k pokračování krátkého výletu. Po návštěvě zbylých dvou pramenů jsme si zajeli za Nové Město „proběhnout se“ k  železitému pitnému perlivému prameni Novoměstská kyselka. Cestou se skupince podařilo zahřát jak hrou na babu, při níž pes Fido naštvaně pobíhal kolem nás, tak kořalkou v chatce s občerstvením na kraji lesa. Též sladká palačinka chutnala dobře.
Návrat do Liberce za soumraku z dobře vykonaného zážitku nesedl Šárce, která se modlila, aby obsah žaludku nerozhodila po vozidle. Otužilci zářili štěstím, že se šťastně dopravili na místo odjezdu se zářícími těly a dobrou náladou s přáním opětovné koupele v příští sezóně. A jak koupání probíhalo zde.