Tradice slunovratu na Smrku, příchod ze Swieradówa

Už se stalo tradicí, že letní slunovrat trávíme přes víkend u rozhledny Smrk. Tentokrát se k nám (Jirka, Iveta, Klárka, Šárka, já) přidala Šárka M. a Jana.

Nže se začalo  u lanovky Swieradów Zdroj, kam nás zavezl pohraniční bus porozhlédli jsme se z místní rozhledny, kam dneska půjdeme.

Do kabinkové lanovky jsme se nacpali všici za pár zlotých.

Po prvním přestávkovém pivním občerstvení se parta konečně hnula směr vrch Stóg Izerski.

Jak již bývá u Jirky zvykem zavedl nás k uzavřené dřevěné boudě mimo cesty na svačinu. Pak si usmyslel, že se bude hledat pramen Jizery na polské straně. Batohy se ukryly u chaty. Mne se to moc nezdálo, chvilku jsem se vláčel s nimi, avšak mapy mi ukázaly pramen jiným směrem. Dohodl jsem se s Jirkou a vrátil se k batohům, kde hlídala Jana.

Po společné poradě o ochraně našich milých batohů jsme zamířili bez nich za pramenem. Bez problémů se údajný pramen Jizery objevil u cesty po červené. A čekali jsme na druhou část bandy. 10 min, 20 min, po telefonním rozhovoru s vedoucím skupiny jsme došli k názoru, že oni by k nám nedošli a vrátili jsme se s Janou zpět. Nebudu zde interpretovat jejich výmluvy, co vše spatřili, nafotili propustek atd.

Za několik minut jsme stáli na české straně hledajíc vrch pro zalogování Šárky z Hejnic do nějaké aplikace Horobraní, jíž jsem později i já propadl. Než jsme dokráčeli k rozhledně míjeli jsme Tabulový  kámen

rozcestí k hranici.

Po 19. hodině jsme se rozhlíželi z rozhledny a zkoumali, kde přespíme. Já se Šárkou jsme objevili místo u mladých smrčků, ostatní si ustlali v útulně rozhledny.

Pokochali jsme se západem slunce nad Německem,

na ohni ohřáli uzeniny a šup do hajan. Noc bude krátká a hvězdy se nyní padat nechystají.

Východ slunce jsem z rozhledny zachytil právě včas. A rychle dospat! Pár hodin se ještě hodilo…

Ráno se snídalo venku na stejné lavici jako večeřelo navečír.  Z ničeho nic přicválal tažný koník s nákladem, který se stal ihned středem pozornosti.

Kdo chtěl mohl si obhlédnout Klečoviště s výkladem od Jirky. Protože mám doma povinnosti odpojil jsem se dříve od skupiny, což nesl Jirka nelibě, proto se stavili cestou na Kočičích kamenech na lezecké ferratě, kde si vyzkoušeli své lezecké schopnosti. Za čtvrt roku jsem si tady lezecké umění sám vyzkoušel.