Na Vánoční louku o zimním slunovratu

Výprava na Vánoční louku se konala na zimní slunovrat za zimního počasí v horách se sněhovou pokrývkou, která v Hejnicích chyběla.

Mrznoucí  polojasné počasí přivítalo  na parkovišti skalní příznivce této akce s vánoční výzdobou, se sladkou krmí a různými druhy vaječných koňaků.

Iveta tentokrát odešla domů chystat odpolední after party. Dvanáct poutníků všech věkových kategorií se vydalo na výstup k Sisi

dále postupně zasněženým svahem po kamenité cestě nad vodopády Štolpichu

až k rozcestí ke Žďárku.  Běžkařů sjíždělo méně než obvykle a tak nebylo s chůzí co řešit.

Od křižovatky v jedné stopě za sebou k sedlu Holubníku se šlo vcelku pohodlně, ač sněhu znatelně přibylo.

V tradičním zastávce – přístřešku se závěsem před nepřízni počasí, jsme se jen tak tak usadili vedle sebe a naobědvali se z prostřeného stolu. Závěrečný postup na místo s přibývající oblačností probíhal čím dál hůře v náročné stopě některým osobám, jež se propadaly ještě níže než ostatní.

Proto jsme se v cíli všichni setkali po cca 30 minutách. Čekání na pár ze Semil se zkrátilo různými silovými dovednostmi jako přeskakování kotoulem přes kozu nebo válením se ve sněhu s protivníkem. Po šlušném zahřátí jsme si cvičně zazpívali koledy, abychom natrénovali před paní učitelkou naše hlasy. Ta přijela později bez partnera, hledajícího stopu k  nám, pokochala se Ježíškem v jeslích a hnedka se dala do nácviku skupinového zpěvu se sborem jako předzpívající dirigentka.

Užili jsme si zpěvu i legrace a po rozloučení se vraceli z výšlapu do domečku ve Ferdinandově. Návštěvě se po večeři promítly videoklipy z posledních let, nad nimiž jsme si s radostí zavzpomínali, jak nám děti rostou. Úspěšný den se tiše uzavřel napínavým příběhem na dobrou noc a jen venku čerstvý vítr z hor rozezvučel svoji laskavou fujaru o různá stavení v naději, že ji někdo bude s očekáváním naslouchat.