Riegrovou stezkou až na vrcholky skal

Časné ranní nedělní vstávání na výlukový autobus nám dalo  všem zabrat,  ale slunečná obloha s příjemnou teplotou nám nedospalost vynahradila.  Šest turistů ( jedno pubertdítě) se psem si vybralo okružní cestu ze Spálova po naučné Riegrově stezce podél řeky Jizery .

Během cesty zhlédli dvě vodní elektrárny, dnes kvůli suchu nepoužitelné, studánku A. Staška s kapkami vody, téměř zarostlé vyhlídky na skalách nad řekou,

asi desetimetrový tunel pro pěší , odpočívadlo Pěšorest, kde se svačilo vedle Bohmovy vyhlídky.

 

Trasa se vinula údolím po kamenných stezkách nahoru dolů,

abychom si řádně prohlédli kdysi divokou Jizeru z blízka sestoupilo se až k ní.  Před posledním úsekem cesty stála druhá historická vodní elektrárna.

Po prkenném visutém chodníku na strmém břehu jsme vesele pochodovali

a naproti nám přes řeku lezli po skálách lezci po připravené trati zvané via ferrata Vodní brána.

Na konci riegrovky nás červená značka navedla na žlutou ,

po ní jsme stoupali nad údolí řeky až k  posekané louce, na níž jsme odpočívali každý po svém .

Odolnější si zaházeli s míčkem, cvičili stojky

nebo rozehráli mač kluci versus holky. Divoké Šárky hrající některé jen v ponožkách se pak obuly jak do hry tak do bot a skore těsně dotáhly ( 9 : 11 ). Ostatní ležící a dospávající se marně snažili dospat ráno.  Partu čekal však prudký výstup lesem s několika vyhlídkami z nichž nejdobrodružnější se jevila Myší skála.

       

Náročný výstup na skálu s řetězy na  úchvatný rozhled po krajině stál za to.

Spousta krásných vyhlídek na stezce Kamenického:

    

– tlačenice na vyhlídce Jiřička

– vyhlídka u Bakala

      

   

Končící stezka procházela švestkovou alejí, zde každý ochutnal sladké plody, k obci Spálov. Ovšem zkratka návštěvníky poslala k vytouženému kafíčku soukromého restaurantíku. Další překrásný pohled

na Jizerské hory a Krkonoše jsme vychutnávali na lavičce u malého bazénku se zelenou vodou.

Hlad , rozhodl, že se najíme v Restauraci pod Spálovem .

Čas se naplnil pro odchod na vlakovou zastávku, tentokráte směrem na Tanvald. Neočekávané zpoždění vlaku ze Železného Brodu zapříčinilo nenávaznost následujícího osobáku domů a proto jsme museli ještě přes půl hodinky počkat v Tanvaldě než jsme si sedli a usnuli odpočinkem v železničním voze. Krom upovídané holčiny….   Výlet byl dlouhý cca 10 km.